OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Sternova zpráva varuje

27.11.2006

Téma globálních klimatických změn plní v posledních době první stránky evropských i světových novin a časopisů. Zaplnilo i kinosály. Významným impulzem společenské debaty o změnách klimatu bylo uvedení filmu Nepříjemná pravda, ve kterém bývalý viceprezident USA Al Gore dokládá existenci a hrozbu globálních klimatických změn. Český distributor popsal film takto: "Nejděsivější film, jaký jste kdy mohli vidět." A poskytl do distribuce jedinou jeho kopii.
Nejednat proti klimatické změně je neekonomické

Na konci října byla zveřejněna zpráva bývalého hlavního ekonoma Světové banky sira Nicholase Sterna o vlivu klimatických změn na světovou ekonomiku. V listopadu pak proběhla za účasti 189 zemí Konference o globálních změnách klimatu v keňském Nairobi. Generální tajemník OSN Kofi Annan na ní kritizoval "děsivý nedostatek vedení" v boji proti klimatickým změnám a zveřejnil plán pomoci Africe, podle něhož by se měly získávat investice na opatření proti jejich důsledkům. Celosvětová debata o potřebě radikální akce proti globálním změnám klimatu nikdy nevypadala nadějněji ani se nedostala tak daleko.

Klimatické změny. Podle klimatologů z Mezivládního panelu pro klimatickou změnu OSN dosáhly emise CO2 nejvyšších koncentrací za posledních 420 000 let a narůstají o 0,5 procenta ročně. Průměrná teplota Země se zvýšila oproti letům 1961 až 1990 o více než půl stupně Celsia. Nadmořská výška, ve které dosahuje atmosféra bodu mrazu, se každoročně zvyšuje o 4,5 metru. Téměř všude ustupují ledovce. Stoupají hladiny oceánů. Zvyšování koncentrací škodlivých plynů způsobuje skleníkový efekt. Planeta, která zachycuje více tepla, přesouvá to nadměrné od rovníku k pólům. Změny teploty se proto projevují více na pólech než v mírném pásmu. Pět antarktických pevninských ledovců je narušeno. Očekávají se přesuny mořských proudů a častější extrémní klimatické jevy, silnější hurikány a tajfuny a El Niňo. Musíme začít jednat. Nejnovější Sternova zpráva pro britskou vládu de facto zlikvidovala mýtus skeptiků, že boj s klimatickými změnami je špatný pro ekonomiku a vlastně beznadějný. Naopak. Investice jednoho procenta globálního HDP do stabilizace emisí skleníkových plynů do roku 2050 přinesou snížení výdajů a zisk ve výši 2,5 bilionu dolarů v dnešní hodnotě peněz.

"Bylo by zcela iracionální, kdybychom pokračovali podle současného modelu podnikání a neinvestovali prostředky do ochrany klimatu. Svět si nemůže dovolit dále čekat a nejednat proti klimatické změně," píše Stern.

Skleníkové plyny. Klimatické změny jsou největším selháním tržní ekonomiky v dějinách. Skleníkové plyny jsou externalitami a jejich producenti přispívají ke globálním změnám klimatu a způsobují náklady jak současné, tak budoucí generaci, přičemž je však nepociťují. Řešení tohoto selhání trhu obnáší vystavit producenty CO2 a dalších skleníkových plynů plným ekonomickým nákladům jejich aktivit. To povede jednotlivce i podniky k "přepnutí" z vysoce uhlíkatého zboží a služeb k investicím do nízkouhlíkatých alternativ. Základním prvkem politiky snižování emisí proto musí být ekonomické ocenění uhlíku. Modely ocenění uhlíku jsou v zásadě dva. Buď systém obchodování s emisemi CO2, anebo zavedení daně z uhlíku na základě švédského či slovinského modelu. Podle Sterna způsobí každá tuna CO2 průměrně škodu asi 85 dolarů. Pro stabilizaci klimatu je přitom třeba snížit měrné emise CO2 na jednotku HDP o tři čtvrtiny do roku 2050. V sektoru výroby elektřiny o 60 až 70 procent. A současně s tím i ukončit odlesňování, které nese odpovědnost za 18 procent globálních emisí CO2. Neregulované kácení tropických pralesů a lesů snižuje fotosyntetickou aktivitu. Mizející lesy totiž fixují stále méně CO2.

Modelové výpočty. Výsledky modelových výpočtů Sternovy zprávy jsou alarmující. V sedmisetstránkové zprávě modeluje šest scénářů vrcholu emisí v letech 2015 až 2040. Roční náklady na stabilizaci emisí na 500 až 550 miliontin CO2 v každém objemu vzduchu (parts per million, ppm) budou asi jedno procento ročního HDP v roce 2050. Dnes jsou koncentrace CO2 v atmosféře asi 430 ppm oproti zhruba 280 ppm před průmyslovou revolucí. Budeme-li nečinně přihlížet, 550 ppm dosáhneme již v roce 2035. Na této úrovni existuje pravděpodobnost mezi 77 až 99 procenty (záleží na použitém klimatickém modelu), že se globální teplota zvýší o dva stupně Celsia.

Reakce politiků. V zahraničí vyvolala Sternova zpráva reakce politiků. Předseda Evropské komise Manuel Barroso prohlásil, že komise předloží na začátku příštího roku strategii pro novou energetickou politiku s cílem "urychlit přechod na bezfosilní ekonomiku". Předseda toryů David Cameron i liberálních demokratů Menzies Campbell začali hovořit o potřebě zdanění CO2. Česká republika má v energetice, dopravě, průmyslu, bydlení, službách i veřejné správě mimořádný potenciál pro efektivnější a postupné zavádění technologií s nulovou či nízkou produkcí CO2. Seriózní debata však u nás ještě nezačala. Nemám na mysli tu s posledními světovými uprchlíky z tábora politiky "nedělejme nic" na Hradě. Ideologické poučky o volné ruce trhu a obhajoba nicnedělání dělají ČR a jejím občanům v zahraničí jen ostudu a vedou nás do izolace. Je na čase stát se Evropany i v tématu boje proti globálním změnám klimatu a převzít svůj díl odpovědnosti za budoucnost planety Země.

Martin Bursík pro časopis Euro, 27.11.2006

Zdroj: http://www.zeleni.cz/3374/clanek/sternova-zprava-varuje/

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: